Hlavní město Štýrska je druhé největší město v Rakousku.
Historické centrum Švýcarského Hradce bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO V roce 1999. Hlavním symbolem a jakýmsi poznávacím znakem Štýrského Hradce je Schlossberg – zámecký vrch s hodinovou věží a pevností, jejíž základy pocházejí již z 9. století. Graz je známý také jako město studentů, neboť na čtyřech universitách studuje na 50 tisíc vysokoškoláků. Ve městě panuje teplé klima, které sem ze středomoří přivádí vzdušné proudy, takzvané fény. Žije zde přibližně 289 tisíc obyvatel.
Grazský Schlossberg je mohutná skála z dolomitové horniny
A dotváří jádro historického města Graz, hlavního města rakouského regionu Štýrsko. Leží přímo na břehu řeky Mury a vyčnívá ( 123 m ) nad grazským Hlavním náměstí. Kromě hodinové věže, symbolu Grazu najdeme na Schlossbergu také hradní sklepy, zvonici, 98 m hlubokou tureckou studnu a řadu dalších malých uměleckých objektů.
Návštěvníci mohou na Schlossbergu využít lanové dráhy, výtahu a nebo stoupat po 260 schodech. Další možností je množství cest vedoucích nahoru ke Schlossbergu, které mají také význam rekreačního místa pro Grazany a turisty.
Lanová dráha byla zřízena roku 1894 a naposledy restaurována v roce 2004, kdy byla vybavena novými vagony.
Tato pozemní lanová dráha na západní straně vede z Kaiser-Josef-Kai nahoru do Kasemat a Schlossberské restaurace.
V roce 2000 byl při stavbě výtahů také vytvořen bezbariérový přístup, a na Schlossberg se mohou dostat i hendikepovaní lidé. Za 4,1 milionů eur byla ve středu skály na úrovni Schlossbergplatz vyhloubena 7 metrů široká šachta, více jak 77 metrů hluboká, vedoucí k jednomu z přístupů v blízkosti hodinové věže. V šachtě jezdí dvě kabiny pro max 15 osob. Stoupající rychlost je 2,5 m/s a jízda trvá cca 30 s.
Na Schlossbergu je dále velká studna dle návrhu Lazara von Schwendiho vybudována Domenicem dell“Alliem v letech 1544 – 1547 je největším stavebním uměním tohoto umělce. V 16 metrech hlubokém kotli je do kruhu uspořádáno pět studnových šachet s průměrem 3,6 metrů, jejichž objem činí 900 000 litrů.
Pomník Majora – Hackera, bronzová plastika Iva od Otta Jarla
Pomník uctívající majora Franze Hackera, který se v roce 1809 bránil s hrstkou vojáků ( 17 důstojníků a 896 vojáků ) proti řítícím se francouzům ( cca 3000 vojáků ).
Schlossberské jeviště v Kasematách, v jehož původním hradním příkopu byl v roce 1578 vestavěn Náčelníkův dům, v nichž se nacházely obrovské sklepní klenby, které byly určeny k přijímání zásob, dočasně také k uvěznění vězňů. Po klenbě dokonce mohly jezdit vagony, na západní straně je ještě patrný vjezd. V troskách budovy, která byla zřícena roku 1809 , bylo zřízeno nynější přírodní divadlo a roku 1937 otevřeno Beethovenovým Fideliem moderní přístřešek byl dokončen roku 1887.
34 metrů vysoká, osmiboká zvonice byla postavena v roce 1588 na příkaz Karla druhého. Uvnitř se nachází třetí největší zvon Štýrska, který byl v roce 1587 v Grazu odlit Mertem Hilgerem. Má průměr téměř dva metry a váží 4632 kilogramů. Zvon zvoní 101 údery. Pod zvonicí se nachází podzemní sklepení, známé pod jménem Bassgeige.
Chlévové hradby, které jsou vysoké více jak 20 metrů s 6 metrovou širokou opěrnou zdí, jejichž stavba začala v roce 1544. A to na stejném místě, jako bývalo opevnění středověkého hradu. Na něm stával chlév, podle kterého hradby dostaly název. Dřevěné dveřní křídlo na jižní straně pochází z 19. století. Nepravá Egyptská brána byla zřízena Dr. Bonaventurem Hödlem v roce 1820, pergola v roce 1900. Ve východním rohu se nachází jediná zbývající strážná věž.
Čínský pavilón byl zřízen v roce 1890 a nahradil starší románský sad s vinnou révou
Biskupská židle, kamenná lavice se ztvětralým písmenným znakem a na zadní straně s gotickou kružbou. Jedná se o nalezený kus z pozdně gotické éry hradu na Schlossbergu. Legenda praví, že zde po 40 letech ve vazbě Schlossbergu odpočíval zemřelý biskup Graf Nádasdy.
94 metrů hluboká Turecká kašna ( 1554 – 1558 ), která byla vyhloubená v podzemní vodě řeky Mur, aby byly v pevnosti zásoby vody v případě delšího obléhání.
Hodinová věž je symbol a zároveň nejstarší budova města Graz, věž byla již v roce 1265 postavena a skrývá tři vnitřní zvony – Hodinový zvon, nejstarší zvon Grazu ( 1382 ), Smolařský zvon ( cca 1450 ) a Ohnivý zvon ( 1645 ).
Hradní bašta dodnes zachovaná v roce 1551 – 1552 zřízena Italským mistrem Domenicem dell“Alliem, dohotovena teprve v roce 1556. Od roku 1930 je přístupná veřejnosti a dnes je největší částí Schlossbergu.
V zahradě rodu Herbsteinů, se na jižním konci svahu Schlossbergu odjakživa pěstovalo víno. Na této kultivaci má obzvláště zásluhu hraběcí rodina Herbstein, která založila ve svém paláci na Sackstrasse ( dnes již neschůdnou ) skalní stezku v jejich vinné zahradě. V roce 1930 byla Herbsteinova zahrada zprůchodněna válečnou stezkou a tedy byly otevřeny publiku střešní zahrady Grazu – terasy se středozemní květenou patří mezi nejkrásnější ukázky zahradní architektury meziválečné doby.
Válečná stezka nahoru k hodinové věži vede 260 schodů z Schlossbergbahnplatzu
Na stavbě stezky se podíleli v roce 1914 a 1918 rakouští zákopníci a ruští váleční zajatci, načež jí bylo dáno jméno Ruská stezka.
Základy osídlení byly nalezeny již v 8.století př.n.l. V roce 1125 byl na holé skále vystavěn románský hrad, který dal Grazu název ( Gradec ). Později byl hrad zgotizován a v roce 1544 přestavěn na renesanční mohutnou pevnost. Hrad je zapsán v Guinessově knize rekordů. Dokonce ani Napoleon jej na počátku 19.století nemohl dobýt.
Na Schlossbergu najdeme množství smíšených lesů sestávající z buků, habrů, jasanů, jilmů a mnoha druhů javoru, které jsou na slunečných místech smíchány s různými druhy, jako akáty a pajasan. Na zahradní části se nachází Karl-Böhm- Allee se svými japonskými třešněmi a poblíž najdeme habrovou alej. Pod hodinovou věží fíkovník, nádherné kvetoucí keře v Herbensteinově zahradě a u kánonové bašty impozantní paulovnii. Můžeme zde pozorovat asi 50 druhů ptáků. Do 16.století zde hnízdil Ibis skalní.
Zájezdy do Gratzu ZDE